Příběhy týmů 2023 ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** • Jaké jsou překážky vstupu do vědy a výzkumu? • Trauma a porod v ČR • Rozpor mezi globální tvorbou ekologické zátěže a jejími lokálními dopady • Stagnace eurointegrace Albánie • Nárůst obezity v ČR ****************************************************************************************** * Jaké jsou překážky vstupu do vědy a výzkumu? ****************************************************************************************** Tým: Andrea Škopková (PF), Luděk Knorr (KTF), Yuliia Mohylda (PF) Čím vás vaše téma zaujalo, proč jste se pro něj rozhodli?  V úplném počátku nás lákalo téma trochu jiné, ale související: otevřená data, tedy koncepc volný přístup k?datům, která se pak dají využít např. pro výzkum, ať už profesionální nebo Přípravné řešeršování „otevírání vědy“ nás pak přivedlo k tématu vstupu juniorních vědců d procesu jejich formální kariérní přípravy. A motivace jednotlivých členů? Asi vlastní zkušenosti. U mě (Andrea) to byla práce, při ní zabývala mezinárodní spoluprací při realizaci vědeckých projektů. U Yuliie to byla vlastní doktorským studiem, které realizuje jednak v cizí zemi, jednak coby matka. U Luďka šlo o z studentům, a také přesah právě do koncepce Open Science/Open Data.   Co vás na tématu obzvlášť zajímá a jakým směrem se ubírá vaše mapování?   Výchozí bod našeho mapování je aktuální situace českých doktorandů, která podle dostupných není úplně ideální: studium dokončuje pouze polovina z nich. To má negativní dopady na cel jednak tak dochází k přímým i nepřímým ekonomickým ztrátám, dále to zpochybňuje funkčnost Řada problémů je všeobecně známá a opakovaná – např. finanční otázka. Nás ale zajímají i s konkrétní potíže, se kterými se studenti či jejich školitelé setkávají. Snažíme se tedy na nahlížet v širším měřítku a zachytit nejen potenciální rizika, ale i to, co funguje dobře podporovat (např. organizace, spolky či univerzitní pracoviště podporující doktorandy). Zajímavost: Původně v týmu mělo být více lidí, shodou okolností však studenti přišli o zájemce, kteří s náročností doktorského studia, které je nutí dělat kompromisy ohledně jejich pracovních aktivit. • Jednomu uchazeči nevyšel grant, takže akutně musí řešit financování svého projektu. • Druhému se úplně nedaří sladit studium s prací a zvažuje, jestli v něm bude pokračovat. • Obdobný feedback měl tým v začátku projektu i od další z uchazeček o zapojení do projekt řekla, že: "trochu bojuje s tím, že musí řešit „přízemnější věci“ než projekt propagujíc odpovědnost".  ****************************************************************************************** * Trauma a porod v ČR ****************************************************************************************** Tým: Johana Kužílková (PřF UK), Ema Dvořáková (FZS UPCE), Barbora Mudrová (FF UK), Johana UK), Dominiqe Hádek (Glossa s.r.o.) "Naším tématem je traumatizace z porodu a proč k ní u nás v ČR stále dochází. Proč je tu s lidí, kteří mají z porodů zážitky, které traumatizují nejen je, ale i jejich blízké i dlou Johana z Přírodovědecké fakulty. "Porod je velmi intimní zážitek, který je úzce spojený s tělem. A zároveň jde o silně inst moment, kdy se individuální prožitek setkává se systémem, který k němu ale přistupuje "hro matka, která prožívá jedinečný a často emocionálně vypjatý okamžik svého života, který měn rodině, a setkává se s lékaři a personálem, který má za sebou třeba 17 dvanáctihodinových což samozřejmě není optimální. Porodnický systém je v ČR významně přetížený," vysvětluje E stane porodní asistentkou a zažívá podobné situace na vlastní kůži. "Hodně nás zaujalo, jak se v jedné události - v porodu - ukáže najednou mnoho bolestí celé Běžně přijímané společenské standardy v rámci porodu najednou ustupují. Odhaluje se, jak k přistupují lékaři, porodní asistentky, rodina a partneři i matka sama. Každý z nich přichá očekáváními a protože nejsou pojmenovaná, stávají se místem střetu. V začátku mapování jsme se hodně zaměřovaly na otázku traumatizace rodičky. Jak jsme ale p rozkrývaly další vrstvy tématu, ukazovalo se, že potíž leží silně právě v nastavení systém neúměrném přetížení zdravotníků. Rozhodně tedy není možné určit, že je jedna strana viník Jedná se o velmi komplexní téma s mnoha činiteli," shrnuje za tým Johana. "Jedním z našich cílů je i upozornit na to, že příběhy žen o traumatických zážitcích z por možné si přečíst třeba na internetu, mají vždy více aspektů a ne vždy se v nich odráží i p strany," uzavírá Ema. ****************************************************************************************** * Rozpor mezi globální tvorbou ekologické zátěže a jejími lokálními dopady ****************************************************************************************** Tým: Martin Žežulka (PřF) V éře úpadku tradičních náboženských a ideologických struktur je možné drastické dopady kl zprostředkovávané drobnohledem masmédií označit za významnou transcendentální zkušenost je dnešní společnosti jako celku. Nějak cítíme, že tento problém vychází z nás, z našich živo jsme příliš bezmocní, než abychom jej sami vyřešili. A tak si tísnivě žijeme, dokud to ješ se volat k zodpovědnosti politiky. Avšak tak jako neexistuje žádný globální lid, neexistuj politická vůle z něj vycházející, která by se zhostila mobilizace zdrojů překračující dekl jednotlivých států. Je však nutné nespokojit se s touto situací. Občané musí vzít věc do v Klimatické hodiny na Letné jsou toho svědkem. Je-li způsob spotřeby jedním z definičních znaků nás, obyvatel metropolitních regionů, pak konzumerismus také nástrojem umenšení naší bezmoci tváří v tvář všeprostupujícímu kontextu klimatické změny. Jsou to totiž především metropolitní regiony, vytvářející nadhodnotu a i regionům periferie či globálního jihu, které dopady klimatické krize těžce zkouší. Právě p či komunity by mohly mít užitek z ekologických projektů, kterým v principální rovině již e fair-trade ukazuje cestu. Vystudoval jsem obor sociální geografie a regionální rozvoj a jsem přesvědčen, že problema klimatické krize je mj. geografická. A to především ve smyslu vztahů jádra a periferie s n organizace globalizované ekonomiky modelovaná do podoby tzv. globálních produkčních sítí. problematiky globální klimatické krize nejvíce rozechvívá, je její schopnost důkladné rela téměř axiomatických konceptů naší společnosti. Co vlastně znamenají slova jako pokrok, reg růst, či např. „konec dějin“ Francise Fukuyamy, když v jeho ideo-ekonomických propočtech c dimenze životního prostředí?“ ****************************************************************************************** * Stagnace eurointegrace Albánie ****************************************************************************************** Tým: Dmytro Erdeli (FF) Čím vás vaše téma zaujalo, proč jste se pro něj rozhodli?  Zajímám se o periferní regiony Evropy. V rámci tohoto projektu se zaměřuji na Albánii a je vstup do EU. Podobné problémy bychom mohli najít ale i v Moldavsku, Bělorusku, na Ukrajině balkánských státech. Jde o periferie Evropy, které mají překvapivě mnohem více společného Tyto regiony jsou zdrojem nespokojenosti, nestability a konfliktů. Jsou také místem, kde s největší problémy spojené s evropským systémem. Periferie Evropy jsou podobné portrétu Dor evropského blahobytu. Má motivace je jednoduchá: když status quo není udržitelný a vypukne konflikt nebo jiný ty pozdě uplatnit systémové změny a hledat nové přístupy. To, že prokrastinace je škodlivá pr víme. Nyní musíme připustit, že prokrastinace v nadnárodním, globálním životě není o nic m A její důsledky jsou navíc globální. Problémy na periferii se zdají být málo významné, ve nejčastěji vedou k explozi a vtáhnou vše a všechny kolem do víru katastrofy. Identifikace problémů je investice, která je cennější než peníze. Co vás na tématu obzvlášť zajímá a jakým směrem se ubírá vaše mapování?   Zajímá mě integrace Albánie do EU, zejména její stagnace v tomto procesu. Moje mapování se na střet těchto dvou nerovných společenských a hospodářských systémů a vysvětluje, proč in úspěšná. ****************************************************************************************** * Nárůst obezity v ČR ****************************************************************************************** Tým: Andrea Rychnová (PřF), Barbora Bryndová (PřF), Anežka Hálová (ETF), Vendula Kamlerová Selinger (3.LF) Čím vás vaše téma zaujalo, proč jste se pro něj rozhodly? Již od počátku jsme věděly, že se chceme ubírat směry různých životních stylů. Nejdříve js věnovat cukrovce II. typu a když se při počínajícím mapování v tématu čím dál víc začínala obezita, rozhodly jsme se zaměřit na ni. Chtěly jsme vědět, jak je celá situace řešena (po když jsou všude kolem nás zprávy o alarmujícím počtu nárůstu obezity již v útlém věku. V týmu je nás pět a hledaly jsme téma, které nám je (i když třeba každé jinak) v něčem blí postupně stala právě obezita. Některé z nás zajímala fyziologická stránka - biologické pro těle mohou odehrávat. Další pak třeba ve společnosti zakořeněné návyky a chování ohledně p Co vás na tématu obzvlášť zajímá a jakým směrem se ubírá vaše mapování? Zajímá nás právě řešení a podmínky pro rozvoj či zlepšující se tendence v Českém zdravotni ve školách. Zároveň jsme se naše mapování snažily směřovat i na psychickou stránku jedinců kontext, protože nám bylo jasné, že to není jen o samotné nadměrné konzumaci jídla.